Příběh peněz

Proč si toho za peníze koupíme stále méně?

„Není zákeřnější cesty ke zničení základů společnosti než znehodnocení peněz. Tento proces zaměstnává všechny skryté síly ekonomických zákonů na straně destrukce – způsobem, jemuž rozumí jeden z milionu. Pomocí inflace mohou vlády zabavit, tajně a nepozorovaně, významnou část bohatství svých občanů.“ 
Lord John Maynard Keynes, (anglický ekonom, zakladatel keynesiánství)

Již tedy víte, jakým bizarním způsobem dnes vznikají peníze. Podíváme se tedy na jeden důležitý důsledek tvorby nových peněz a tím je inflace. Tiskem peněz se zvyšuje jejich objem v ekonomice. Objem peněz v oběhu se zvyšuje rychleji než objem dostupného zboží a služeb, tj. máme více peněz na stejné množství produktů. Ceny pak přirozeně začínají růst.

Nové peníze v oběhu nezvýší cenu produktů ihned, nýbrž lidé postupně zjišťují, že peněz je více a více. To tlačí ceny výrobků a služeb vzhůru. Růst cen díky většímu množství peněz v ekonomice je ale velmi nerovnoměrný a projeví se nejdříve a nejvíce růstem cen komodit a výrobních prostředků.

Co to znamená pro Vaše peníze? Že si za ně koupíte méně. Pamatujete si ještě, co jste si koupili za 1 000 Kč před 10 nebo 20 lety? Srovnejte to s dnešními cenami. To je pořádný rozdíl, že?

Životní náklady se zvyšují několikanásobně rychleji než výnosy ze spořicích účtů a penzijních fondů. Reálná míra znehodnocení peněz je tedy vyšší, než oficiálně uváděné údaje. Jen ta tisícovka na Vašem stavebku nebo penzijku, je ta samá, jako před 10 nebo 20 lety! Ale co si za ni dnes koupíte?

Navíc to, co dnes rozumíme pod pojmem inflace, růst cenové hladiny, je až důsledkem původního významu inflace jako zvýšení objemu peněz v oběhu. Růst/pokles cenové hladiny se měří pomocí změny cen spotřebního koše. Se složením tohoto koše se dá velmi zajímavě čarovat, aby výsledky vypadaly lépe. Uvažte, že USA jen změnou metodiky výpočtu a změnou spotřebního koše snížily oficiálně udávanou inflaci o téměř 8 %.

Chci nezávazné informace