Příběh peněz

Od pšenice přes stříbro a zlato až k nulám a jedničkám

Vynález peněz znamenal opravdové požehnání pro ty, kteří je začali používat, neboť použitím peněz výrazně snížili své transakční náklady. Snížení transakčních nákladů umožnilo další rozvoj specializace a tím i růst bohatství. Použití peněz umožnilo uchovat vlastnoručně vynaloženou práci a později ji směnit za jiné potřebné statky.

První formou peněz byly komoditní peníze, které byly různé pro různé části světa a různé epochy. Ve starověké Mezopotámii bylo používáno obilí. Účtovací jednotkou byly hmotnostní jednotky např. šekel byla měrná jednotka ječmene. V Číně se platilo mušličkami a staří Slované používali jako peníze plátno.

Postupným vývojem však získaly výsadní místo prostředků směny vzácné kovy, zejména zlato a stříbro. Předurčují je k tomu jejich v jistém ohledu až překvapivě dokonalé vlastnosti–relativní vzácnost, homogenita a ryzost, snadná dělitelnost až na atomickou úroveň a trvanlivost, přesahující běžné lidské potřeby. Standardizace váhy a ryzosti drahých kovů používaných ve směně vedla ke vzniku mincí.

Papírové peníze začaly vznikat během 18. století jako potvrzení o uložení drahého kovu v soukromých bankách. Jednotlivé finanční domy sloužily především jako bezpečná úložiště drahých kovů. Každá bankovka musela být na požádání vyplacena v kovu. Jelikož lidé měli důvěru v banku, že jim vydá oproti bankovce jejich drahý kov, začali směňovat mezi sebou i bankovky. Pro větší platby byla směna bankovek pohodlnější než směna fyzických kovů a tak začaly bankovky získávat na popularitě.

Bankéři si všimli, že 80 % zlata nebo stříbra jim leží stále v úschově a začali vydávat poukázky i na neexistující kovy. Bankéři velice rádi půjčovali panovníkům potřebné peníze na válku. Panovník na oplátku bankéřům obvykle povolil pokračovat v těchto nekalých praktikách, které se pak stávaly legální, dokud systém nezkrachoval. Z tohoto podvodu se pak vyvinul systém částečných rezerv a nekrytých měn, jak jej známe dnes.

Dalším snižováním transakčních nákladů se vyvinuly digitální peníze. Dnes je většina peněz jen směsicí nul a jedniček někde na bankovním účtu. Tyto peníze jsou již opravdu virtuální a důvod jejich rozšíření spočívá v jednoduchosti provádění transakcí pomocí digitálních peněz. Stačí mít u banky internetový účet a znát číslo účtu druhého účastníka směny. Důvěra, na které peníze stojí, je tak přenesena na důvěru v instituci, která peníze spravuje a na důvěru v její poctivé účetní praktiky a kontrolní mechanismy. Další prohloubení důvěry je realizováno skrz dohledový orgán (většinou centrální banka) nad těmito institucemi.

Tvoření nebo ničení peněz nebylo nikdy snadnější, stačí jen přidat nebo ubrat pár jedniček a nul na daném účtu. Spolu se systémem částečných rezerv, kde jsou aktiva kryta méně než 8 %, může stávající finanční systém fungovat jen díky nevědomosti mas (viz. níže).