Příběh peněz

Co dělá peníze penězi

Primární funkce peněz a také důvod, proč vůbec vznikly, je jejich použití jako prostředek směny. Před zavedením peněz fungoval pouze barterový obchod, při němž se vyměňovalo zboží za zboží. Nevýhodou barterového obchodu je oboustranná shoda potřeb, tzn. obchod vyžaduje, aby oba směňující potřebovali zboží druhého směňujícího.

Např. kdo chtěl směnit mouku za boty, musel najít někoho, kdo nejen měl boty na směnu, ale byl ochoten za ně přijmout mouku. Barterový obchod tedy vyvolává vysoké transakční náklady- náklady na hledání, smlouvání a uzavírání obchodů. Peněžní směna eliminuje potřebu oboustranné shody a tím minimalizuje transakční náklady.

Peníze fungují jako prostředek směny, neboť „každý je přijímá, protože ví, že každý je přijímá“. Nezáleží na tom, z čeho jsou udělány, nýbrž na tom, zda lidé věří, že budou ve směně přijímány.
„Jsou penězi, dokud je v ně důvěra“ – asi nejpřesnější a vševypovídající definice peněz.

Peníze jsou společným jmenovatelem, na který lze převést tak odlišné statky jako je lidská práce, surovinové zdroje, kapitálové vybavení a tak dále. 

Peníze slouží jako dočasný uchovatel hodnoty, jelikož umožňují odložit druhou část nepřímé směny na neurčito. Peníze lze také okamžitě proměnit v libovolný jiný statek. Tato vlastnost se nazývá likvidita.